Městské hradby v Krakově (Mury miejskie w Krakowie) byl pás hradeb s baštami a městskými branami, který obtáčel celý tehdejší středověký Krakow, dnešní Staré Město. Zbyl z něj jen nevelký kus hradeb okolo Floriánské brány. Z městských bran, kterých bylo původně osm, zbyly dvě, a toFloriánská brána (Bramą Floriańską) a zbytky Řeznické brány (Brama Rzeźnicza), jejíž část nyní tvoří zeď kláštera dominikánek při ulici Mikolajska. Dále zde bylo několik obranných bašt, ve čtrnáctém století jich bylo sedmnáct, ze kterých zbyly tři, Prýmkařská bašta (Baszta Pasamoników), Stolařská bašta (Baszta Stolarzy), Tesařská bašta (Baszta Cieśli). Bašty byly až deset metrů vysoké a o každou se starali příslušníci určitého cechu, od toho pramení jejich názvy.
Ještě v polovině třináctého století neměl Krakow žádné kompletní opevnění, až roku 1285 svolil kníže Lešek II. Černý k obehnání města hradbami. Stavba hradeb probíhala až do konce první čtvrtiny čtrnáctého století. Kakovské hradby byly tvořeny dvojitou zděnou hradbou z kamene a cihel a příkopem. Vnitřní hradby byly sedm metrů vysoké a dva a půl metrů široké, na některých místech byly opatřeny dřevěnou verandou pro strážné, případně obránce města. Vnější hradba, nebo také předhradba, byla dva metry vysoká a složila k zastavení prvního útoku. Příkop byl široký šest až deset metrů, hluboký tři a půl metru a byl napájen vodou z Młynówki Królewskiej, což bylo umělé koryto řeky Rudawy. V letech 1498-1499 byl před Floriánskou bránu přistavěn Barbakán. K likvidaci krakovských hradeb došlo v letech 1810-1814 na příkaz císaře Františka I. Byly zasypán příkop a došlo k rozebrání podstatné většiny hradeb. Na místě příkopu hradeb vznikly Planty, systém městských parků obklopujících nyní Staré město místo hradeb. Brány a bašty které byly zbořeny jsou na místech, kde to bylo možné, připomínány tabulí a nízkou zídkou označující jejich půdorys.
Od roku 2007 je otevřena turistická trasa „Trasa turystyczna Mury Obronne“, která spadá pod Historické muzeum města Krakova. V rámci této prohlídky můžete procházet podél zdí na dřevěné verandě, vstupovat do bašt Prýmkařské a Stolařské a do kaple uvnitř Floriánské brány. Prohlídka je doprovázena výstavou starých kostýmů a grafiky znázorňující již neexistující brány a věže, součástí prohlídky je film ukazující historii obrany Krakova.
Otevřeno je od dubna do konce října a to každý den od 10:30 do 18 hodin. Zavřeno je každé druhé pondělí. Vstupné je 8 zł, které je společné pro hradby i pro Barbakán.
http://www.mhk.pl/oddzialy/mury-obronne
Mapa krakovského Starého Města s vyznačením místa fragmentů městských hradeb, bran a bašt. Zdroj: „Mapy.cz“
1-Zachovalá část městských hradeb 2-Barbakán 3- Floriánská brána 4- Tesařská bašta (Baszta Ciesielska, Baszta Cieśli) 5- Stolařská bašta (Baszta Stolarska, Baszta Stolarzy) 6- Prýmkařská bašta (Baszta Pasamoników) 7- Řeznická brána (Brama Rzeźnicza)
Foto: Pohled na část hradeb a Floriánskou bránu, v pozadí Prýmkařská bašta (Baszta Pasamoników). Zdroj: commons.wikimedia.org Autor: Zygmunt Put Zetpe0202 Licence: CC BY-SA 3.0